Prostředí zbytné kultury
Palo Fabuš (Editorial, str. 1)
Jak jinak by se kultura měla hájit než za svých vlastních podmínek – státu dnes cizích?
Nigerijská spojka: NSK pasy jako klíč k únikovým a vstupním dveřím
Inke Arns (Afrika, str. 4–9)
NSK je stát bez hranic, bez prostoru, umístěný výhradně v čase. To však pramálo brání emigracechtivým v honbě za vlastnictvím pasů této země. Německá kurátorka Inke Arns se vydala do Nigérie, aby zájemcům o státní občanství vysvětlila projekt, který měl být uměním. Těžko však říci, zda se jí to povedlo.
T. D. (Monogramistova monografie)
Jan Wollner (Kritika, str. 10–17)
Když se vydává umělecká monografie, dopadá to většinou velmi špatně. Klišé hraničí s kýčem a odvaha zkusit jiný postup chybí. Případ monografie slovenského umělce střední generace ukazuje, že se zdravým kusem sebevědomí se dá vytvořit krásná kniha, která svou vírou ve formu drží krok s autorovým respektovaným dílem.
ETA
Octavian Esanu (Povídka, str. 18–21)
Jednoho dne se začaly vydávat patenty na jednotlivá písmena. Soudní spory a domluvy světových vlád a nadnárodních korporací rozparcelovaly [pro EN překl.: enclosures] jazyk do slova a do písmene. Zavedly se měsíční účty za použití jednotlivých písmen - hláskové tarify. A kdo si je nemohl dovolit, byl odsunut za hranice abecedy.
Mein kroj
Martin Dušek (Folklor, str. 22–25)
Protiněmecká folklórní provokace záhadného českého filmaře pohybujícího se po germánských národoveckých slavnostech v přestrojení za český romantizující motocykl.
Gerhard Richter je sračka
Spunk Seipel (Kritika, str. 26–27)
To samozřejmě my všichni i vy čtenáři, už dávno dobře víme. Spunk Seipel ale tyhle věci vždy řekne nejlépe. Tak jako vždy – vzrušující čtení o sračkách. Škoda, že už si to nikdo nepřečte německy. Německo už naši pomoc nepotřebuje a tak jsme přestali německého Umělce vydávat. Na radu prezidentů, bývalého i stávajícího, připravujeme ruštinu.
Sbohem, Bruce Lee
Mark Ferelli (Film a sport, str. 28–31)
Platí už za klišé, že dobře načasovaná a nejlépe tragická smrt přetaví pouhou proslavenost v plnohodnotnou legendu. V případě Bruce Leeho ale toto klišé možná dosahuje limity své definice – vivisekce obrazu jeho vysportovaného těla, stylizovaných pohybů a frajerské elegance jakoby se zavíjela sama do sebe až do úplného splynutí s osudy lidí, kteří jej obklopovali.
Pavla je mutant
Palo Fabuš (Profil, str. 32–35)
Pavla Sceranková je slovenská umělkyně, která ve svém díle rekuperuje metafyziku dětského světa tvorbou „svéhlavých“ předmětů. Upravený nábytek, svítidla a mechanické konstrukce klade před dospělé oči a nutí je tak znovu i poprvé aspirovat na vyšší dětství.
Mysl bez obrazu
Pavla Sceranková (Umělci sobě, str. 36–37)
Výběr z přemýšlení o umění jedné z nejzajímavějších slovenských umělkyň současnosti.
Praktikum z fatality
Amanda Beech (Amerika, str. 38–41)
Svět, v němž inspektor Columbo odhaluje kriminální záhady, není tím, čím se zdá být. Britská umělkyně Amanda Beech se vrací k populárnímu televiznímu seriálu a rekonstruuje stav jeho politické beztíže a zvláštní normativity, která na diváky číhá v mezerách inspektorova životopisu.
Automaty, brouci a vibrátor
Dita Malečková (Technologie, str. 42–45)
Až se nám po pracovních stolech rozlezou brouci a prvé co nás u toho napadne bude sex, budeme se po dílech filosofa Gillese Deleuze a mediálních teoretiků Jussiho Parikky a Luciany Parisi ohlížet nejspíš už jen nostalgicky. Do té doby je však pro nás „abstraktní sex“ možná tím druhem budoucnosti, kterou už žijeme.
BEWEGUNG NURR
(odpovědi, str. 46–51)
„Pro Maleviče byl ,Černý čtverec’ zřejmě základem a návodem k jednání. Pro nás se naopak bílý čtverec stal FORMou povrchního výhledu do prázdna skrz nepřítomné individuum. Na let do prázdna by se člověk měl teple obléci.“
Návrh závěrečné práce 2010
Beth Fox (Art projekt, str. 52–57)
Některé umělecké záměry mohou zůstat navždy jen napsané na papíře. Budou vždycky lepší než ty nejlepší, které jsme se skutečně pokoušeli vytvořit.
Zátiší Wehlemann - Nowotecki
S.d.Ch. (Divadlo, str. 58–65)
Zatímco v kavárně Slovan PŘÍTEL ANONYMNÍHO UMĚLCE nepřetržitě objednává temné německé věci, ANONYMNÍ UMĚLEC si to ve strhujícím monologu ústy nepřítomného klauna na příkladech umělců Wehlemanna a Nowoteckiho vyřídí s celým českým uměleckým i neuměleckým světem. Praskne žárovka a hraje Schumann. To je z herecké akce tak všechno. Vyjímečný dramatický text autora S.d.Ch. zrozený z paradigmatu dekonstrukce a pojednaný jako divadelní zátiší pod kubistickým obrazem Pastva.
Anarchitektura kyberprostoru jako válka v džungli
Nick Land (Filosofie, str. 66–73)
„Civilizace diskretizovaná spínačem nukleárního vyhlazení prochází ježíšovskými sny o gigasmrti v základně-analytických metrických číslech: segregace sémiotiky definice číslic od sémantiky numerických konstrukcí, odpojování digitalizovatelnosti od vypočitatelnosti, jmenování od počítání. Impérium trvá na tom, že matematika je pořád jazyk. Parametrické rýhování totalizuje prostor pod zákon.“
Počátky klubu Cthulhu
Nick Land (Filosofie, str. 74–75)
„Máme zde v Massachusetts již nějakou dobu malý kroužek věnující se četbě Lovecrafta; zaměřujeme se na zkoumání průniku mezi kulturní konstelací Nma, nákazou Cthulhu a překroucenými časovými systémy. Fikce nás zajímá, jen nakolik je zároveň hypersticí – což je termín, který razíme pro sémiotické produkce, které samy sebe uskutečňují – kryptická sdělení od Starých signalizující návrat: shleth hud dopesh.“
Ježíš vykoupený, Ježíš vyloupený: Apokalyptické evangelické filmy Davida W. Thompsona
Mark Bould (Film, str. 76–79)
Rozbor amerického fenoménu a filmového žánru, který se vyhýbá zbytku světa. Filmová produkce, ve které utopily jednotlivci i společnosti spoustu peněz a přesto zůstává na okraji zájmu. Křesťanské thrillery inspirované Novým zákonem natočené křesťanskými fundamentalisty pro křesťanské fundamentalisty.
Bad Brain Call: Dialogický pop
Annabel Frearson (Art projekt, str. 80-83)
Hudební nahrávka jako matematicko—elektronicko-lingvistická hra s Frankensteinem.
Dekonstrukce amerického rurálního domu (proměna tvaru v blízkosti katastrofy)
Borjana Dodová (Amerika, str. 84–89)
Jak by vypadal dům, jehož „domovitost“ – tedy určité vzdálení se přírodě – by byla co nejvíce potlačena ve prospěch souladu a souzvuku s širším životním prostředím? Byl by schopen si jej postavit kdokoli anebo by byl odsouzen stát pouze v zasněných hlavách vybraných architektuálů? Jakou šanci by měl tváří v tvář blížící se katastrofě? Není hledání ne-domu nakonec pouze symptomem úzkosti v nepochopitelně se proměňujícím světě?
Umělci ve frontě na kolektivní jistoty
Palo Fabuš (Kritika, str. 90–97)
Když se iniciativy jako je česká Výzva proti nulové mzdě vydají víceméně společným směrem v zájmu zlepšení tržní spravedlivosti pro umělce, odpovídají bezděčně ve svých statích a úvahách na mnohem důležitější otázky než jsou ty, které sami výslovně kladou. Kritické čtení mezi řádky odhaluje především nelichotivou představu o tom, čím dnes umělec je.
Povznesení kovboje
Guillermo Núñez (Špatný vkus, str. 98–107)
Před mnoha a mnoha lety žili v Mexiku jen kovbojové, blondýny a indiáni. Mezi póly dobra a zla oscilovali elegantní padouchové s prošedivělými skráněmi. Pak přišli dnešní Mexičané a všechny je zabili nebo vyhnali. Později jim to přišlo líto a začali psát a kreslit jejich příběhy nebo malovat ikony s těmito historickými hrdiny. Jen to zůstalo...
Černá koule
Gustav Meyrink (Povídka, str. 108–109)
Tuto povídku vydává na utajeném setkání losem vybrané nakladatelství vždy znovu v období lidských dějin kdy vlna lidské hlouposti hrozí přerůst v celosvětové tsunami. Povídka nalezena Meyrinkem při procházce vyschlým Nilem je vždy aktualizována dle aktuálních okolností a elit momentálně se nacházejících na hřebenu vlny. Dnes může být voják nahrazen ekonomem nebo právníkem.
Hráči Pat a Mat
Ivars Gravlejs (Art projekt, str. 110–119)
Postavičky populárního českého večerníčku jsou známé svou vytrvalostí i nešikovností. Jenže čím je jejich vytrvalost a nešikovnost v očích člověka pohybujícího se ve světě umění? Byli bychom překvapeni, kdyby jim byl nabídnut stánek na Vienna Fairu? A co na to Giancarlo Politi?
Vít Soukup (komiks, str. 120–128)
Post-ironický meta-humoristický amero-evropský zánovní komiks.
