česky
240 stran s ilustracemi autora
ISBN: 80-86450-42-2
- - -
Ráchel, Afgánistán, začátkem ledna 2001
Afgánský sen
Jdu prázdnou ulicí, hrozně brzo ráno, strašná zima. Ze všeho nejvíc mě mrazí náramek ze slonoviny. Poutá ke mně mého černocha. Záleží mi na něm!
Chci zachránit aspoň jednoho!
Ujíždíme, jak ulice jede kolem nás. Je kluzká, úplně zmrzlá, je to led.
Tu ulici neznám, bylo by dobře zastavit v podloubí na snídani. Musím se chytit třeba zmrzlé kliky, to je jedno, něčeho. Černoch se kření a nechce mě pustit, říká „klíd!,“ jako ten magor ve filmu o studentech medicíny.
Je určitě z vyššího ročníku, chce mě nasrat.
Všímám si, že na dveřích baráku, kde ovšem nebydlíme, je naše jmenovka. Kaslík přetéká reklamními letáky. To bude tím, že otec medituje v Anatarktidě. Chci nějak reflexivně vytáhnout tu snůšku ze schránky, aby nepřitahovaly pozornost a nezabíraly místo pro poštu. Popelnice budou v chodbě, tak tisknu kliku, ztuha. Přitlačím, silou se vrata do domu konečně pootevřou a v tu ránu vidím, že matka odchází, jakoby nahoře něco zapomněla nebo má telefon; domyslela jsem si, že je to matka, protože jsem vlastně viděla jenom záda a slyším: „nech to bejt a zavři za sebou.“ V tu chvíli jsem si všimla, že dveřmi se táhne hadice, kterou do ulice chlístá voda. Mrzí mě že za to všechno může ona.
Házím hadici do kanálu, a Černoch protestuje, že je to … „Chyba! Soukromý majetek! Nedotknutelní!“
Bydlí tady kupodivu asi i náš soused z Holešovic, z našeho bývalého bytu, a taky že dělá, jako vždycky, že mě nevidí. Celou dobu sedí v autě, túruje motor. Konečně nastartoval a odjel.
Měl tam stát káď.
Vyprodáno. V kádi zbylo na dně to šupinové pozlátko s krví.
Černoch mě chytil za boky a kouše vyčítavě do ucha „já taky sirotek, nemáš ráda sirotka, zlá?“ Odsunu káď. Nestála tam jen tak, z podzemí syčí pára: dírou pod sebou vidíme řady lidí na eskalátorech, jak se šinou na povrch.
O kus dál se už dav valí z metra. Objímám teda Černocha, aby se zbytečně neurážel, lidi čumí a přijíždí tramvaj, hrne před sebou krvavou tříšť a vlny ledové vody. Mám jí po kotníky. V botách mě šíleně studí. Černoch je zimou úplně zelený, ale vstřícně se kření na lidi, kteří jsou lhostejně nasraní. Ostrůvek je plný, jeden vedle druhého, polomrtvých omlácených kaprů. Není z té krvavé cahoty kam šlápnout.
Je to problém a lidi jsou nasraný. Cpou se do tramvaje. Díky Černochovi jsme s kaprem do tramvaje taky vmáčkli, ale bylo mi z toho na blití.
Slyším, jakoby z dálky, z každého kouta tramvaje úryvky:
„Velryba není ryba, no nemám pravdu? Tohle kapr nedělá!“
„Psali v Blesku, že kapr je po vylovení již návratu do rybníka neschopný…“
„Samozřejmě! Kapr žije do vánoc.“
„Pseudohumanisti!“
Začali se na mě tak mačkat, až se mi Černoch ztratil i s náramkem.
Vystoupila jsem za soumraku na konečné a jdu k rybníku, po bílém ledě. Černoch se procházel rákosím, že na led nepůjde, že se bojí.
Uprostřed rybníka je v ledu vyříznutý černý čtverec. Klekám na jeho kraji a s úlevou házím svého kapra do vody. Ohlédla jsem se. Nic.
Napadlo mě najednou zvědavě: Počkám, jestli přece jen neuvidím na hladině obraz svého ženicha. Jestli se příští rok vdám?
Ale já se ještě nechci vdávat …
Já, vlak do Bruselu, konec února 2001
Největší sud v Polsku
Proč by se Marc taky loučil.
Už jsme byli z města Paříže venku, když se objevil v jídelním voze.
Za ním průvodčí. Opakoval dokola, „jeduzpátkyTGVahotovo,takocotijako,kámo,jde?“
Jízdenku měl stále tutéž až do Lyonu, „anatomtrvám!“
Jásá, že „nás zná!“
Znova se ptal, kam jedeme,“jasně,měbylojasný,žejedemspolu!“,řehtal se. Pokud jsem si všiml, připlatil si do Arrasu.
„NašerodinamáveněkdevPolskuvesklepěnejvětšípivnísudvPolsku. Babičkapořád naléhá … Bolševicijsouteďbezruký,nevědí, cosisestarýmlupempočít! Hryžejesvědomí! Asi to budou chtít vrátit!,tvrdíbabička. Dokudsekomunistakaje,vezmemesiconámpatří! Aťse tamjedu podívat … přecejimtonenecháme! Marně,marněříkám: Babi! Nenecháme? Mělitošedesátnebosedmdesátlet! Jetoztracený! Navěky! Babička … je to povinnost,říká,mámemajetek,taksestaraej! Kdo,kdyžnety? Sud a zámek navrch! Babička … zacelýživotolikpivanevypila. Jáužmožnájo. Tobychsenatopodíval … hroznápředstava! Pronikohojinýhotonemácenu … jenpro naší rodinu … Kdyžjsmevšichnizaobratníkama! Alejámámbabičkumocrád. Vychovalamě. OnaužnaAustráliinešlápne. Proníjetokontinentbezkultury. Takmusímezaní. Žádná kultura, říká. Kde je nějaký styl, ptá se? Onatedymátensvůjaristokratickýstyl. Tennášstyl … ha, ha, ha! JámámrádEvropu, tojemaso! Masonejím,výjmečně!…když užmámdostumírání, kdyžchcizažítmrtvou…alefaktKulturu, kdyžchcividětechthřbitov, s m r t !, kamskapalanašekrev,takposlechnuajedu … jedunanávštěvuEvropy! Našematka!Notaksejedu„podívat“–konečnětobudezasenaše.Třebabudepapeždoma.Mocsemilíbí.Bylužskorovšude,jakojá.Všudehlásáevangelium smrti!“
Když si představím, jak tenhle maník z demokratické džungle poblíž Anatarktidy dobývá z bývalých soudruhů největší sud v polském zámeckém sklepě …
(Já: pokr.) Evangelium smrti
„Evangelium smrti?“ „Cojsemřek?“ Evangeliumsmrti, j s e m řek? Civilizacesmrti,pravda! Tojecelýpapež! Wojtylavkostce! Civilizacesmrti. TokioMoskvaParisLondoNewYorkMelbourne Znesvěcenávodavšude hnusná,brrr, chlístázvodovodu,anikdojinepije! Vřeceplavoupotkaniasračky!Naulicinení slyšetslovo!Celejdensedusíš!Zadržuješdech!Proč?Kdysenadechneš?Vevšemnajdeš nějakejed!Všechnojetospočítaný,hehehe!Papežmápravdu!N i k d o nevěří. Každýsetěšíjenomnato, ažsestanestrojem, každýchcebýtstroj, podleplánkuapakmítdostprachůnanáhradnídíly! Každejbysouhlasil,kdybychmunabíd televizivhlavě-jenaťmáconejvíckanálů… čumětnamrtvý,smrtvýmisinejlíprozumí …mobil? jasně,užaťjetamtelefon! RTGvoči,ocelovouruku! Abynebolela! Ažítvěčně! Co tady dělá ta m r t v o l a? Nenínaníněcokpoužití? Semstím! Ve slevě! Nemáte embryo nazbyt!? Vícmrtvol!Víc! Aťminicnevadí,aťvšechnosnesu! Antidepresiva! Všichnisemusíme mítskvěle! Aťmivěčněstojí p é r o!Zabít!Zabit! Vícmrtvol!Víc! Člověkaneníškoda, provětšíslávustroje!Kdyžneumížítvesvětě,kterýnestvořili … hlavníje přežít … vesvětězjedůapaprsků s m r t i … kéžužjevšechnomrtvéahotové,he he! Papežmápravdu,mojeřeč! JanPavelDruhýjemoudrýmuž! Antikoncepcenicneřeší. Žádnáinteligentníbombaneexistuje!“
| Hmotnost: | 430 g |
|---|
