Parta Analog (67') -- začátek promítání v 18.00
Česká televize si u Martina Duška objednala "laskavý pořad k poctě 60. výročí založení ČST". Martin Dušek, režisér, kterého předtím zatkli při natáčení dokumentu Mein kroj na srazu sudetských němců, protože byl oblečen ve vlastním monstrózním kroji a při natáčení dalšího filmu Rozezlení byl obviněn z pošlapání památky obětí lidického masakru, rád výzvu přijal. Přichází s konceptem "dokureality show" jejíž subjekty jsou osmdesáti až devadesátiletí bývalí pracovníci ČST, kteří po desítkách let mimo televizi dostávají "poslední šanci natočit televizní pořad". Matadoři se práce chápou s velkým nasazením a částečně pomocí analogové techniky vytvářejí své programové pásmo. Potýkají se nejen s technickými problémy, schopnostmi omezenými stářím ale i osobními animozitami, které znovu ožijí. Dušek se svým vlastním štábem sleduje přípravy pořadu a pokouší se skládat portrét televizáctví a televize, ukázat iluze a dilemata spojená s prací v televizi obecně a v totalitní společnosti zvlášť. Výsledný film je parafrází moderních televizních "formátů" a zároveň je naplňuje tak, že byl Dušek v televizi pochválen. Selhal ve svém záměru, nebo naopak nastavil televiznímu molochu rafinované zrcadlo?
Ruce naší Dory -- začátek koncertu v 20.00
"Tak jednou provždy než zatajím dech
tohle není hudba, tohle není zpěv
je žemlovka ztuchlá, to podzemní let
je žeroucí motýl, to kvetoucí sněť"
